Rod  Hartmanů

 

Nejstarší údaje o rodě Hartmanů pocházejí z konce sedmnáctého století. Roku 1697 se narodil František Hartman. Se svou ženou Rozálií žil pravděpodobně ve Svratouchu č.82, kde se jim roku 1739 narodil syn František.

 

František (1739) se oženil s Kateřinou roz. Kosteleckou, dcerou Václava Kosteleckého a jeho ženy roz. Sachové. Patrně žili ve Svratouchu č.82. Roku 1783 se jim narodil syn Jan.

 

 

Jan Hartman (1783)

 

Jan byl rolníkem - půlníkem ( tzn. měl půl lánu) ve Svratouchu č.82. Začátkem devatenáctého století si vzal za ženu Annu roz. Novotnou ze Svratouchu č.76. Její otec Václav Novotný byl rolník ve Svratouchu č.76, kam se zřejmě přiženil, protože si vzal za ženu Kateřinu Suchou ze Svratouchu č. 76.

 

Manželé Jan a Anna měli nejméně dva syny, Josefa a Hynka.

 

Josef si později vzal za ženu Annu Štrumfovou z Telecího č.88 a žil ve Svratouchu jako rolník.

 

Hynek, který  se narodil roku 1829, je pokračovatelem naší větve rodu.

 

Hartmanovým se vedlo dobře, Jan roku 1848 koupil pro svého syna Hynka mlýn ve Svratce č.80.

 

 

Svratka

 

Svratku devatenáctého století charakterizuje vznik a rozvoj průmyslu.  Vzniká zde papírna, sirkárna, otevírají se nové obchody, řemeslnické dílny, hostince. Roku 1867 byla Svratka povýšena na město. Rozvíjí se kulturní život, zakládají se spolky (hasičů, Sokol apod.) Známým odvětvím ve Svratce bylo hrnčířství a plátenictví, koželužství,obuvnictví i řemeslo dřevařské, dále pilníkářství a průmysl klempířský, základ dnešního podniku Mars. Žilo zde asi třináct set obyvatel

 

Střed města tvořilo pravidelné obdélníkové náměstí, z něhož západním směrem vychází ulice, která míjí Hartmanův mlýn č.80 a překračuje potok Řimnáč. Směrem východním se z náměstí dostaneme na Cikánku, směrem severním jen pár set metrů dělí Svratku od obce Svratouch. Na kopci nad městem se nachází lovecký zámeček Karlštejn se stejnojmennou osadou.

 

 

Náměstí ve Svratce kolem r. 1890

 

 

Dolní mlýn ve Svratce č.80

 

První zmínka o mlýnu ve Svratce č.80 (tzv. dolní mlýn) pochází podle Kroniky staletí sepsané panem Kysilkou z roku 1650. Koncem 18. století mlýn vlastnil Vojtěch Pešek. Vdova po něm, Alžběta (roz. Svobodová) neměla děti a mlýn roku 1795 odkázala své sestře Rozálii a jejímu manželovi Václavu Zikuškovi. V roce 1829 zdědil mlýn jejich syn František a jeho manželka Anna, roz. Jebasová.

 

V květnu 1843 koupili mlýn za 2640 zl. ve stříbře manželé Karel a Terezie Tučkovi. Ti však na mlýně dlouho nehospodařili a prodali jej r. 1848 Janu Hartmanovi ze Svratoucha za 4254 zl. ve stříbře.

 

Hodnota mlýna, ke kterému patřily 3 jitra 1422 čtv. sáhů orné role a 4 jitra 1113 čtv. sáhů luk a zahrad (numera top. 346, 684, 301, 332, 685, 69, 70, 71) činila 1400 zl. ve stříbře.

 

 

Hynek (Ignác) Hartman (1829-1886)

Roku 1849 se Hynek ženil s Annou Makovskou, která pocházela z Borové č.32. Manželé se přestěhovali do mlýna ve Svratce č.80, který pro ně koupil jak již bylo výše uvedeno otec Jan Hartman v roce 1848 (svatební úmluva v pozemkové knize z 2. 9. 1849).

Hartmanovi měli tři syny: Hynka, Josefa a Františka a tři dcery: Terezii, Annu a Boženu.

  

Hynek se narodil roku 1851. Byl vychováván v Telecím č.106, kde v té době žila jeho kmotra Terezie Kadlecová a zároveň babička a dědeček Makovských. V Telecím se roku 1873 oženil s Josefou Dvořákovou a žil s ní v usedlosti č.34, kterou koupil od bratra své babičky Františka Roušara a jeho ženy  Anny. Za svědka jim byl tehdy kandidát bohosloví z Jimramova Jan Karafiát, známý jako autor Broučků.

 

Hynek byl aktivní občan telecký, byl starostou obce, měl velkou zásluhu na založení hasičského sboru apod. (podrobnosti zde)

 

Terezie (1853-1892) se provdala za správce pilníkárny na Cikánce Ferdinanda Suchého. Měli asi 12 dětí, mezi nimi dceru Stanislavu (1876-1946), která se později přivdala zpět do dolního mlýna. Terezie zemřela poměrně mladá. Kolem roku 1890 poslala své sestře Anně Myškové, hostinské ve Svratouchu, dopis:

 

Milena Sestřičko!

Každy den mislym že kvám sděvečkou přijdu, ale když je pořád tak zima tak se bojim vydat, až bude trochu lepší čas tak se Tebe velice těším, pořád na Tebe mislim že se moc naděláš a přitom velké zdravi nemáš.  K pečení chleba je sily potřeba a ty se přemáháš, ale bojim se, že to Tebe přemuže, proto ti radim před časem at ti muž zjedná ještě jedno děvče, a šikovné. S mým zdravim to taky hlavni není ale doufám v Pana Boha že bude zas lepší. Letos nemužu se dočkat jara snad na mne čeká dobré, a nebo umřu.

Prosim Tě pošli ale jestli sem hoch pojede. 4 kl mouky  a 1 kl švestek. Nebo neposilej nic já tam pošlu děvečku. Prosim tě šetři si zdravi mám jen tebe. Buď zdravá a veselá, jak si tvá sestra přeje. Terezie

 

 

Terezie Hartmanová
( 26.6.1853 - 4.3. 1892)

 

O Josefovi víme jedině to, že zemřel na vojně.  

 

Anna Hartmanová (1858 – 1931) se v roce 1870 provdala za Jana Myšku (1858 – 1920) ze Svratoucha.  Byla to moje prababička. Dále historie pokračuje v rodě Myšků.

 

Hartmanovým se žilo dobře, Hynek se stal později i svrateckým radním. V roce 1886 ale utrpěl při mletí smrtelný úraz a na cestě do nemocnice zemřel. Pan Kysilka na to vzpomíná:

"Stalo se, že při mletí si trochu zavdal, a když vynášel násypku na koš, dal si ji přes rameno. Jak šel po schodech, zachytil násypkou o trám. Převrátil se na znak, hlavou padl na zeď a noha, která se dostala mezi schody, se zlámala. Za velkých bolestí mu doktor nohu rovnal, Hartman však ani nehlesl. Doktor řekl: Hartman - tvrdý muž. Nařídil zavésti jej do nemocnice v Poličce, ...avšak před Poličkou ...nemocný zemřel, spíše z té rány, jak padl na zeď hlavou, než od nohy."

 

Syn František (1864) převzal po otci mlýn (viz dále).Během několika málo let přišel na mizinu a mlýn prodal. Ve mlýně pracoval ještě nějaký čas u jeho dalších majitelů, později se odstěhoval do Chrudimi. Roku 1906 se oženil s Augustou Hoškovou a rok po té se jim narodil syn Bohuslav.  Když bylo Bohoušovi 10 let, zemřela mu matka a po dalších pěti letech roku 1922 zemřel i otec František. Bohouš se vyučil dělníkem v tiskárně. Sirotka se ujala Františkova sestra Anna Myšková. V té době již jako vdova po Janovi Myškovi ze Svratouchu pobývala u svých synů ve Škvorci a v České Skalici. A tak Bohouš býval ve Škvorci s ní.

 

Třetí dcera Božena se provdala za sedláře ve Svratce Josefa Jadrného. Po dvou letech však po porodu zemřela a dítko její zemřelo půl roku po ní.

 

Dolní mlýn ve Svratce č.80 - pokračování

 

František  Hartman převzal po otcově smrti mlýn. Byl svobodný a dokázal během několika let přijít na mizinu. "Při mlýně měl dosti polí a luk, dobytek ve chlévě, zásoby píce a obilí, vozy a ostatní hospodářské nářadí. A přece v krátkém čase bylo vše pryč; rád si zavdal a bylo mnoho příživníků, kteří ho o vše okrádali, až se dostal do veřejné dražby."

 

Mlýn koupil J. Miška, rolník z Dědové. Rozprodal téměř veškeré pozemky - pole, louky i zahrady - a holý mlýn asi v roce 1889 pronajal a později prodal Vincenci Kysilkovi. Kupní cena byla 1910 zlatých.

 

Vincenc Kysilka ve mlýně dlouho nehospodařil. V roce 1891 mu umřela žena a on sám zemřel čtyři roky po ní v roce 1895. Mlýn převzal jeho syn Čeněk Kysilka.

Mlýn nebyl v dobrém stavu a Čeněk jej začal opravovat. Střechy, kterými  zatékalo  pobil částečně šindelem, z části plechem a z části lepenkou. Bylo zapotřebí nové vodní kolo a moučnice do mlýnice. (Ve mlýně bydlela i jeho sestra Anna provdaná  za Adolfa Venzaru.) 

 

V roce 1899 si Čeněk Kysilka bere za ženu Stanislavu Suchou z České Cikánky (viz výše), vnučku Ignáce a Anny Hartmanových. Tak se potomci rodu Hartmanů opět vrátili na dolní mlýn ve Svratce č.80.

 

 

 

Dolní mlýn ve Svratce č.80 v roce 2005

 

Na začátek Rodu Hartmanů

 

  Home     Rodokmen      Historie:  Myškovi    Kroulíkovi     Musilovi a Makovských    Hartmanovi    Bayerovi    Patzovi                                     Hroby